Recenze na knihy

Naše knihy se už dostaly ke čtenářům v Česku, na Slovensku, v Rakousku, v Chorvatsku, ve Skotsku, v USA a v Kostarice. Hmyzí pohádky dobývají svět.

 1. Hmyzí pohádky z květinové zahrádky

Lucinka doletěla až k nám do Chicaga! A co na to říkají naši čtenáři? - "this book is just awsome" Knížka je úžasná, velice poučná a čtivá. Zaujala malé i velké čtenáře. Mockrát děkujeme našemu kamarádovi, autorovi, panu Poláčkovi, že se s námi o jeho dílo podělil. Líbí se nám dobrodružné příběhy včelky Lucinky stejně jako krásné obrázky. A těšíme se na autogramiádu u nás v Chicagu.
Eva K.
Tak krásně napsanou a ještě krásněji ilustrovanou dětskou knížku, která je podložená ve svých příbězích vědomostmi z přírody, už jsem dlouho v rukou neměla. Krásnou nenásilnou formou nadchla mou dcerku k ještě více otázkám ""Proč"" a nacházíme rovnou I odpovědi.
Veronika M.
Děkuji za úžasnou knihu! Je to krása! Čtu pomalu, snad i záměrně, abych se z ní mohl těšit několik dní.... Určitě vím, že si ji přečtu ještě mnohokrát, ale poprvé je to vždy něco výjimečného ... Ještě jednou moc a moc děkuji za knížku. Moc si vážím toho, co jste dovedl slovem předat!
Tomáš H.
Od Ježíška sme dostali obě "Hmyzí" knížky a mosím řéct, že sme fšici, naprosto unešení. Krásné ilustrace, parádní příběhy, jak fčelky (né nepíše to můj pětiletý syn, ale u nás platí dycky, že F jako fčela 😁 ) Lucinky, tak aji ostatních hmyzáčků. Je to prostě neco naprosto jiného, než sú klasické pohádky, a to my máme rádi. Doporučujeme šeckýma desetima a těšíme sa na další pokračování ❤😊.
Moc děkuji za knížku, je nádherná, krásně napsaná, krásně ilustrovaná ... prostě boží.
Dana M.
Přečetla jsem pár kapitol Vaší knihy. Věřím, že se bude dětem moc líbit. Připomíná mi pohádky o žížalkách, které jsem si každý večer pro svoje děti vymýšlela.
Romana P.

Vyznání 9 leté holčičky, které napsala spolu se svoji maminkou

Dobrý den, děkuji za krásnou knihu. Je moc pěkná a moc se mi na ní líbí, že jsou tam dobrodružné příběhy a krásné ilustrace. A mohli by jste napsat i druhý díl?

A maminka k tomu dodala:

Nám se ta knížka tak neuvěřitelně trefila do vkusu, že už po 3 kapitolách kňourá, že až to dočteme, nemá další příběhy. Ona úplně miluje ty vysvětlivky na konci stránek. A musím uznat, že ani já jsem o existenci drvodělky neměla dosud ani tušení. Drvodělka byla to první, co jsem dnes ráno googlovala. Já jsem ten záměr prokoukla, ale zároveň jste to dokázal schovat do tak čtivě napsaných příběhů, že to dcera doslova hltá. Trochu jsem se bála, že to bude pro malé děti a nebude ji to bavit, ale při pronásledování vlhou mi drtila ruku celou dobu.

Je to až k neuvěření, ale na tuto knihu mám jen samé kladné reakce. Kniha je rozdělena do 10 příběhů (každý nese jiné označení - například příběh druhý (mokrý) je o tom, jak včelka Lucinka usla na leknínu a čekalaji studená sprcha....

V každém příběhu se čtenář seznámí se zajímavostí z říše přírody - zvířat i rostlin (například zjistíte kolik má včela očí, kde má srdce, jaké jsou méně známe druhy, jak se nazývají luční byliny a stromy a mnoho dalšího) a to všechno velmi zajímavou a zábavnou formou. Celá kniha je psána vtipně a autor vybízí velmi často k zamyšlení své čtenáře (nejčastěji metodou otázek, jež směřuje ke čtenářům/posluchačům), čtení je tak ještě mnohem více zajímavější. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi, které upoutají pozornost menších dětí na poměrně dlouhou dobu, jež já jako matka využívám ke klidnému a plynulému předčítání.

Dcera i já jsme si knihu natolik zamilovaly, že se nemůžeme dočkat pokračování! Děkujeme, knize dáváme 10 bodů z 10!

Martina P.

Knížka je úplně úžasná! Ty obrázky jsou tak krásné, úplně nás to vtáhlo přímo do knihy.
MP
Také my už máme doma, pro vnoučka, krásně napsaná a ilustrovaná knížka.
Jana K.
Knížka je nádherná po všech směrech. Z důvodu své životní situace jsem se bohužel nemohla ilustračně podílet, ale i přesto jsem zůstala této knize věrným fanouškem. Pokud mate rádi hmyzí svět kolem nás a mate děti, tak pro vás je tato knížka jako stvořená. Za mě opravdu jedna z krásných českých knížek i s výukou a vysvětlením pro děti a jejich rodiče. Máme my to ale šikovný lidi v naši malé vlasti.
Vladislava S.
Dnes mi přiletěla Lucinka z květinové zahrádky i s věnováním od autora, za což děkuji. Musím říct, že i když text znám, knížka pro mě doslova ožila nádhernými ilustracemi Lucie Paulikové. Na tom, jak pěkná a milá kniha vznikla, mají v mých očích oba autoři rovnocennou zásluhu. Nečekejte Sekoru nebo Máju. Hmyzí pohádky z květinové zahrádky jsou originál. Text je přizpůsobený malým čtenářům a ti větší najdou pod čarou spoustu doplňujících informací, čímž se z hmyzích pohádek stává něco, co “poroste” spolu s vašimi dětmi. A to je prostě fajn.
Monika P.
Krásný den, pane Poláčku, a nejen tento, přeji Vám a paní Paulikové, ať jsou následné dny pro vás tak krásné, jako je kniha Hmyzí pohádky z květinové zahrádky, které jsem nesmírně ráda. Přišla mně zrovna před prázdninami, a já se již moc těším, až si budeme číst s vnoučaty tohle pohádkové vyprávění se spoustou zajímavostí. Mým velkým přáním je nadále prohlubovat vztah vnoučat k přírodě. Ráda bych Vám oběma tímto moc poděkovala za krásné dílo s rozkošnou ilustrací.
Milada

2. U nás v Hmyzáčkově

Pokud chcete inspiraci pro Ježíška, je tu druhá knížka s hmyzími hrdiny z dílny Rostislava Poláčka, kterou opět úžasně ilustrovala Lucia Pauliková. Hlavní aktéři jsou spolubydlící z hmyzího domečku na zahradě pana Čápa. Jsem si jistá, že minimálně polovina dětí bude chtít po přečtení takový domeček koupit nebo vyrobit, takže můžete už o Vánocích dělat plány na jaro. Stejně jako předešlé povídání o včelce Lucince je tato knížka určená především předškolákům, ale zase obsahuje i informace, které obohatí starší děti i dospěláky a možná se tak stane vaším průvodcem po hmyzím světě na více let, než byste si mysleli.
Monika P.

Dneska jsem si tedy podala i druhou hmyzí knížku, že si přečtu, jak si Lucinka vede dál. Jo ono to není jenom o Lucince? Ono je to 12 pohádek a příběhů o jiných hmyzáčkách a o jejich každodenním životě. O tom, co a proč celé dny dělají. Takové „ze života hmyzu“. Musím přiznat, že je to zajímavé i pro člověka, který si myslel, že o nich něco tuší…Třeba mě celkem překvapilo, že si mšice troufnou i na škvora, když jsou v přesile. Taky už vím, kdo je maskonoska obecná a skákavka pruhovaná. To je moc sympatickej pavouček (mávám arachnofobikům, aspoň těm, které mám na dohled ) – a asi ho znám! Toho pavoučka….

A kromě krásných a milých ilustrací jako minule je knížka tentokrát doplněná i fotkami hlavních aktérů – to je super nápad! Tak jestli máte malé děti, vnoučata, malé děti v okolí, doporučuju! Obě knížky jsou moc příjemné a milé! Jo a třeba pak hmyzáčkům taky postavíte nějaké bydlení. Kdybyste náhodou nevěděli jak, v druhé knížce najdete návod…

Dobrý den, pane Poláčku, děkuji za zaslání knihy U nás v Hmyzáčkově, je opět psána poutavým vyprávěním s nádhernými ilustracemi paní Paulíkové. Když si společně s vnoučaty pročítáme příběhy hmyzích kamarádů, vzpomenu si, jak jsem ve svém dětství milovala příběhy Ferdy mravence a také tak to s ním ve své fantazii prožívala, naše vnoučata to mají podobně. Dobře, že vyšla kniha, která pomáhá dětem vnímat přírodu jejich vjemy, kniha, která je jak pohádkově zábavná, tak svým přínosem velmi poučná. Srdečně zdravím a přeji Vám a paní Paulíkové hodně úspěchů v tvůrčí činnosti.
Milada M.
Moc se vám knížka povedla. Krásné obrázky, fotografie skvělé a vyprávění krásné. Plus ta vůně knihy, to je prostě krásná terapie. Dnes jsem se s knížkou doslova mazlila.
Jana Š.

Milý pane Poláčku,
posílám vám pozdrav a také poděkování, protože mi od vás přišlo i druhé vydání a volné pokračování příběhů s Luckou, tedy knížka „U nás v Hmyzáčkově“. Rád bych se k ní s dovolením vyjádřil. Už při prvním díle jsem byl velmi mile překvapen a fascinován tím, jaká dobrodružství prožívá Lucka skrze vámi psanými příběhy, a že to byly velmi poutavé příběhy! Něco pro radost a jiné spíš na zamyšlení, nechyběly ani napnuté scény včetně obrázků a to je super, protože je Lucinčin příběh pěkně natřískán zajímavostmi, a tak to v každém dobrém příběhu má i být!

V tomto "druhém" díle je to ovšem jiné. Lůca se sice příběhové linky jemně dotkne, ovšem ani zdaleka tam nehraje hlavní roli. Spíš by se dalo říct, že se jedná o příběhovou knihu mnoha tváří, v níž se postupně krásným způsobem představují jednotliví nájemníci bytových jednotek v Hmyzáčkově, čili hmyzáčci samotní, a to každý se svým vlastním příběhem, což je naprostá paráda!

Díky této knize se děti, ale i dospělí, mohou dočíst dost o životě mnoha druhů živočichů, které možná ani neznají, a které může najít v podstatě každý, kdo vyleze za dveře svého domova a pořádně se rozhlédne kolem sebe.

Kniha se mi líbila ne jen z hlediska vašeho skvělého, dětským způsobem uchopeného a psaného textu, co se týče příběhovek z dění v "hmyzím domečku" a radostí i trampot samotných hmyzáčků, ale i samo ztvárnění jednotlivých postav v podání paní Lucie Paulikové, která skvěle vystihuje momentky tak živě, že se malý i velký čtenář snadno propadne do samotného děje a je jeho součástí! Za mě mohu říct, že jsem opět nadšený i všichni v mém okolí, kteří již četli další vydání vaší knihy „U nás v Hmyzáčkově“. Velmi ji doporučuji všem, kteří mají rádi pohádkové příběhy s jemností, radostí i poučením.

Přeji vám spoustu úspěchu a radost ve vaší další tvorbě. A děkuji vám za krásné texty a vaši činnost.
S pozdravem a úsměvem,
TH 

3. Ve starém dubu neznají nudu

Měla jsem možnost si tuto knihu přečíst jako jedna z prvních, když se teprve rodila ve formě rukopisu. Musím říct, že se mi líbila forma vyprávění z pohledu jednotlivých živočichů, kteří obývají les. Tiplice Alice, lumek Kamil, vosa Žaneta, mloci Bartoloměj a Barnabáš i všichni ostatní si ihned získali mé sympatie. Atmosféra všech příběhů je protkaná hřejivou laskavostí a přidanou hodnotou je také naučný přesah. I já jako dospělá jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací. A co teprve děti? Myslím, že malí čtenáři budou z knihy nadšení. Zjistí, že ve starém dubu opravdu neznají nudu.
Zuzana P.
Poznání je cestou k tomu, abychom se naučili chápat, milovat a chránit svět kolem nás. S touto knihou se na takovou cestu můžete vydat a společně s dětmi odhalit tajemství života na zdánlivě mrtvém místě. Je to milé a čtivé vyprávění se spoustou zajímavých informací pro všechny stávající i budoucí milovníky přírody.
Irena R.
Příběhy z dubu vtáhnou děti do děje. Zvířátkům budou držet palce, někdy se o ně trošku zabojí, ale rozhodně se s nimi nebudou nudit. Dozví se spoustu zajímavých věcí a blíže poznají, jak hmyzáčci žijí, čím se živí, z čeho mají strach a co jim naopak udělá radost. A i když se na první pohled zdá, že je v lese a blízkém okolí pusto a prázdno, pohádkové vyprávění nás přesvědčí o pravém opaku. Vezměte do ruky knihu a nechte se unášet na křídlech hmyzáčků.
Pavla T.
Jste takovým pokračovatelem Ondřeje Sekory a jeho Ferdy Mravence s broukem Pytlíkem, knížek mého dětství… Navíc tam máte "pod čarou" vysvětlivky a informace k důležitým pojmům, což přivítají i dospělí. Je chvályhodné, že u dětí probouzíte zájem o přírodu, zejména o málo známé a přehlížené tvorečky, bez nichž se naše fungování neobejde (opylovači) a v neposlední řadě je tu konečně česká kniha s naší problematikou a mateřštinou, kde nepronikají šílené patvary a -ismy, v pochybné snaze ukázat se světovým.
Jiří K.
Jsem velice ráda, že jsem jeden z večerů zaplnila četbou této krásné, poučné a naučné pohádkové knížky. Velice se mi líbily odkazy na fotky! A konečně i já dokážu rozeznat dub od buku (ale pssst, nikomu to neříkejte, že jsem to nevěděla). :-) Doufám, že už píšete pokračování. :-)
Eliška Z.

4. Osm očí bez obočí