Tištěná kniha
U nás v Hmyzáčkově
Po úspěšném vydání prvního dílu a na základě přání a skvělých recencí od Vás čtenářů jsme se rozhodli pokračovat.
Tentokrát samotářská včelka Lucinka představí ostatní své přátelé, kamarády a sousedy žijící ve vesnici zvané Hmyzáčkov.
Touto dětskou knížkou s názvem "U nás v Hmyzáčkově" se opět snažíme přiblížit svět hmyzu (nejen) těm nejmenším čtenářům, a to prostřednictvím dvanácti příběhů ze života hmyzích hrdinů.
Nejen, že se znova potkáte s již Vašimi známými samotářskou včelkou Lucií a jejím kamarádem čmelákem Čendou, ale seznámíte se např. i s beruškou Julii, škvorem Áďou, pestřenkou Alenkou a s mnoha dalšími obyvately zahrady pana Čápa.
- 12 příběhů
- pevná vazba
- formát A5
- počet stránek 145
- 97 obrázků
- 23 fotografií
Cena: 329 Kč / 13.20 € + poštovné a balné od 89 Kč
Moc se vám knížka povedla. Krásné obrázky, fotografie skvělé a vyprávění krásné. Plus ta vůně knihy, to je prostě krásná terapie. Dnes jsem se s knížkou doslova mazlila.
Pokud chcete inspiraci pro Ježíška, je tu druhá knížka s hmyzími hrdiny z dílny Rostislava Poláčka, kterou opět úžasně ilustrovala Lucia Pauliková. Hlavní aktéři jsou spolubydlící z hmyzího domečku na zahradě pana Čápa. Jsem si jistá, že minimálně polovina dětí bude chtít po přečtení takový domeček koupit nebo vyrobit, takže můžete už o Vánocích dělat plány na jaro. Stejně jako předešlé povídání o včelce Lucince je tato knížka určená především předškolákům, ale zase obsahuje i informace, které obohatí starší děti i dospěláky a možná se tak stane vaším průvodcem po hmyzím světě na více let, než byste si mysleli.
Dobrý den, pane Poláčku, děkuji za zaslání knihy U nás v Hmyzáčkově, je opět psána poutavým vyprávěním s nádhernými ilustracemi paní Paulíkové. Když si společně s vnoučaty pročítáme příběhy hmyzích kamarádů, vzpomenu si, jak jsem ve svém dětství milovala příběhy Ferdy mravence a také tak to s ním ve své fantazii prožívala, naše vnoučata to mají podobně. Dobře, že vyšla kniha, která pomáhá dětem vnímat přírodu jejich vjemy, kniha, která je jak pohádkově zábavná, tak svým přínosem velmi poučná. Srdečně zdravím a přeji Vám a paní Paulíkové hodně úspěchů v tvůrčí činnosti.
Dneska jsem si tedy podala i druhou hmyzí knížku, že si přečtu, jak si Lucinka vede dál. Jo ono to není jenom o Lucince? Ono je to 12 pohádek a příběhů o jiných hmyzáčkách a o jejich každodenním životě. O tom, co a proč celé dny dělají. Takové „ze života hmyzu“. Musím přiznat, že je to zajímavé i pro člověka, který si myslel, že o nich něco tuší…Třeba mě celkem překvapilo, že si mšice troufnou i na škvora, když jsou v přesile. Taky už vím, kdo je maskonoska obecná a skákavka pruhovaná. To je moc sympatickej pavouček (mávám arachnofobikům, aspoň těm, které mám na dohled ) – a asi ho znám! Toho pavoučka….
A kromě krásných a milých ilustrací jako minule je knížka tentokrát doplněná i fotkami hlavních aktérů – to je super nápad! Tak jestli máte malé děti, vnoučata, malé děti v okolí, doporučuju! Obě knížky jsou moc příjemné a milé! Jo a třeba pak hmyzáčkům taky postavíte nějaké bydlení. Kdybyste náhodou nevěděli jak, v druhé knížce najdete návod…
UKÁZKA Z KNIHY
Příběh druhý: Jak si vosíci Tonda s Arnoštkem měřili pupíky
Jenže ouha. Arnošt se tam nevejde. Má tak najedené bříško, že se vždy ve dveřích zadrhne.
„Ty máš velký pupík,“ vykřiknu najednou a směju se na celé kolo.
„Ne, nemám!“ zlostně se brání Arnoštek.
Počkej, já tě teď vytrestám, pomyslím si v duchu. Já tě odnaučím mlsat a přecpávat se.
„Máš velký pupík a už se nikdy nedostaneš domů,“ křičím hlasitěji, ať to každý slyší.
„Ne, nemám velký pupík,“ znovu odporuje Arnošt a vůbec se mu nelíbí, že si z něj dělám srandu. Ale když se do mezery nevejde ani napotřetí, smutně usedá na okraj domečku.
„Tak co, kde budeš dneska spát?“ dosednu vedle něj a pořád ho ještě zlobím.
Koukne na mě a smutně povídá: „vždyť jsme oba stejní, jak to, že ty se tam vejdeš a já ne?“
Příběh devátý: Jak si zlatoočka Aurélie myslela, že je nejkrásnější ze všech
No trvalo to dost dlouho, než jsem se dala zase do pořádku a teď už snad vypadám zase jako budoucí královna plesu. Zlatíčko. Nemůžu už více čekat, musím pelášit na pařez, jisto jistě už museli začít. I beze mě. Jen jsem na to pomyslela, pojala mě hrůza. Beze mě. Opakuji si ta dvě slova a spěchám, co můžu, abych na místo dorazila včas.
Rychle, ale přeci o něco opatrněji než prve, šplhám nahoru na pařez, když v tom ke mně shora dolehne výrazný hlas: „A dnešní vítězkou plesu a královnou krásy se stává pestřenka Alenka“. Následuje bouřlivý potlesk a volání: „sláva, sláva, blahopřejeme královně, ať žije královna plesu“.
V té chvíli jsem přestala vnímat a pomalinku po hladkém pařezu kloužu dolů, zpátky do bláta. Teď už je to opravdu úplně jedno. S vyjeveným kukučem, nožkami zabořenými do nevábně vonícího bahna a se skleslými svatebními šaty sedím a z oček mi proudí dva potoky slziček.
Kniha se mi líbila ne jen z hlediska vašeho skvělého, dětským způsobem uchopeného a psaného textu, co se týče příběhovek z dění v "hmyzím domečku" a radostí i trampot samotných hmyzáčků, ale i samo ztvárnění jednotlivých postav v podání paní Lucie Paulikové, která skvěle vystihuje momentky tak živě, že se malý i velký čtenář snadno propadne do samotného děje a je jeho součástí! Za mě mohu říct, že jsem opět nadšený i všichni v mém okolí, kteří již četli další vydání vaší knihy „U nás v Hmyzáčkově“. Velmi ji doporučuji všem, kteří mají rádi pohádkové příběhy s jemností, radostí i poučením.
OBJEDNÁVKA
